Všechny informace níže uvedné jsou pouze naše názory a rozhodně si neuzurpujeme patent na rozum a jedinou pravdu. Pokud to vidíte jinak dejte nám vědět, popřemýšlíme nad tím, případně uveřejníme. Máte-li další omyly a mýty o vipetech podělte se s námi

Dostihový vipet nepatří do bytu
Nejčastější omyl, protože jakýkoliv pes je v bytě nešťastný, pokud nemá dostatek prostoru pro vyřádění. Vipeti jsou toho jasný příkladem, my jim říkáme dostihový gaučáci. Hodiny vydrží prospat nebo proklimbat všude možně po bytě – nejčastěji na gauči, v posteli, zahrabaní do dek, občas se vyspí i v pelíšku.

Vipet nelíná
Zbožné přání každého majitele vipeta, potažmo všech majitelů psů. Přestože vipet nemá podsadu, i přesto Vám dokáže zachlupatit vše o co se otře, případně podrbe (a že se vipeti stále rádi o něco drbou a šudlají, třeba o gauč, koberec, ale i jako kočičky o nohy).

Vipet je lovec všeho co se pohne
Vše je otázkou výchovy. Přestože je vipetí přirozeností rozběhnout se za vším co se pohne, dá se dobře naučit odvolání, je to jen otázka času a snahy ze strany majitele. Nemusíte pak trávit hodiny na procházkách v lese se psem uvázaným na vodítku nebo v horším případě hledáním zatoulaného kamaráda.

Vipet je hloupý
Tento mýtus je snad způsoben vzhledem, kdy je hlavu vzhledem k tělu opravdu na první pohled menší. Opak je pravdou, není důležitá velikost, ale výkonnost a hlavně, vše je otázkou výchovy. Vipet je velmi učenlivý pejsek a pokud se mu budete věnovat od štěněcího věku, můžete ho naučit desítky povelů a je schopen zvládnout téměř jakýkoliv psí sport (agility, dogfrisbee, flyball apod.) Vynikat však bude vždy a hlavně v rychlostních sportech, především na dostizích, které jsou jeho přirozeností.

Vipet má hloupý výraz – mutace výše uvedeného mýtu
Vipet se dokáže tvářit tisíci a jedním způsobem, což Vám potvrdí každý majitel. Dokáže se smát skutečně až od ucha k ucha, umí nasadit pohled týraného psa se smutnýma očima (především chce-li si vyžebrat něco k snědku), ale umí se tvářit i zcela znuděně a nezaujatě, či Vás ostentativně ignorovat.

Jeden vipet není vipet
Tento mýtus sice popírá běžnou logiku, ale jako jediný ho můžeme označit za pravdivý. Jeden vipet prostě není vipet, to Vám potvrdí každý majitel nebo chovatel. Pokud chcete vipety dobře poznat potřebujete určitě dva 🙂 no a nebo více, jelikož v pořádné smečce jsou nejspokojenější.

Dostihové mýty
Dostihové mýty jsou samostatnou kategorií, kam bychom mohli zařadit omyly a mýty týkající se měření, správného určení pořadí doběhu, oprávněného udělení diskvalifikace a všeho, do čeho zasahuje lidský faktor více, než dostihoví závodníci sami. Pro klid naší duše uvádíme jen pár

Větší pes vyhraje
Výška není vše, velký pes může být stejně rychlý nebo pomalý jako pes menšího vzrůstu

Vše je otázkou správného tréninku
Trénink je jedním ze střípků do složité mozaiky přípravy dostihového vipeta. Z výstavního vipeta nikdy nebude rozený dostihový šampion.

Psi, kteří spolu spolu žijí, případně si i hrají, by neměli běhat spolu v dostihu
Podle našich zkušeností v tomto problém nevidíme. Většina vipetů se chová jinak na dostizích při běhu a v běžném (domácím) životě.