Jak se stane, že je z Vás dostihový nadšenec? A může se to stát i Vám? Ano může, a není to nic těžkého a po pravdě si myslím, že to čeká každého, kdo si jednou pořídí potenciálně nadějné dostihové štěně. Začne to nenápadně a pomalu, nejdříve se na dostihy pojedete podívat se svým štěňátkem jako diváci. Určitě Vás zaskočí, jak všichni někam spěchají (na start, vychodit a zpět), do toho vytrvalý štěkot právě neběžících borců, no hotový blázinec. A Vy při tom jen vidíte plynulost běhů, jak šestice závodníků vyrazí z boxů, oběhne dráhu a zase přiběhne do místa startu ke svým páníčkům.
Ale ta pravá radost přijde až ve chvíli, kdy si Váš whippetí miláček oblékne dostihový dres a košík a vyrazí na start ve společnosti dalších závodníků. Nervozita před startem bývá často vyšší u majitelů, než u samotných závodníků, ale vem to čert. 🙂 Stojíte před boxy s připraveným vipetem, jehož svaly se třesou v nadšeném očekávání vysoké rychlosti. Po tradičním zavelení startéra: „“Do boxů !““ vpustíte svého svěřence do plechové startovací krabice a zavřete za ním dveře. Teď už je to jen na něm samotném. Igelitový zajíc, který vidí přes přední mříže boxu se s výrazným třepetáním dostává do pohybu. Když už to vypadá, že jej ztratí z dohledu, prudce se otevírá přední část boxů a start je volný. S neskutečnou akcelerací se všichni hromadně dávají do pohybu a začíná stíhání návnady rychlostí přes 12 metrů za sekundu…
Natrénování správného způsobu běhu je jen otázkou dalších a dalších startů, kdy se z neznámého stane rutina. Ale zpět k majtelům, z nichž chceme udělat Dostihové chrtaře. Po prvních zkušenostech z dostihů se většina, netvrdím že všichni, nedchne pro tuto novou zábavu a je vymalováno. Nehledě na skutečnost, že dostihový kalendář má první termín dostihů stanovený již na konec března a poslední na konec října nebo začátek listopadu. Takže v tomto období si určitě nemusíte lámat hlavu nad tím, jak strávíte víkendy. No jak jinak než na dostizích. Po nějakém čase, kdy budete pravidelně jezdit na dostihy, zjistíte, že se zde setkáváte v podstatě se stejnými lidmi. A pokud se alespoň trochu nebojíte se s nimi začít bavit, najdete si zde spousty přátel a stejných bláznivých nadšenců dostihového sportu.
Takže kromě toho, že jste již investovali peníze a čas do výběru a výchovy štěněte, můžete též počítat s investicí do dostihového vybavení (speciální odlehčený náhubek a sada dostihových dresů), toto vybavení vydrží ve většině případů po celý dostihový život (tj. od prvního roku startu závodní kariéry, do jeho dostihového důchodu maximálně osmi let). Kromě dostihového vybavení potřebujete vyřídit i několik formalit, které jsou bezpodmínečně nutné pro to, aby Váš vipetík mohl dostihovat oficiálně. Což je nejprve tréninková karta, tu si zařídíte na dostizích a kterou po splnění licenčních zkoušek vyměníte za oficiální dostihovou licenci. K tomu nebývá od věci přečíst si náležité dostihové řády (najdete je například na těchto stránkách) a nechat si vysvětlit od někoho zasvěceného pravidla dostihového sportu. 🙂
Takže máme dostihové vybavení, potřebné formality vyřízené a je to tu, ty pravé dostihy. Už žádné koukání celý den na plynulý průběh, ale vychodit whippeta, rychle s ním na start, odchytit u kůže, vychodit a čekat na další běh. 🙂 Pro vášnivé řidiče to bude vždy jen dobrá zpráva, když se rozhodne, že se jede na další dostihy. V ČR jsou celkem tři FCI dostihové dráhy – Kolín, Mladá Boleslav a Lednice a to ani nezmiňujeme množství drah v zahraničí. Pokud nevlastníte vozidlo s úpravou kombi, buďte si jisti, že si ho jednou stejně pořídíte. Více informací získáte … no kde jinde než na dostizích!